Smysl života
21. 11. 2021
Možná jsi to byl i ty, kdo v anketě na naší skupině nečekaně hlasoval pro tuto možnost, kterou jsem napsal jen jako kontrast k vážně míněným tématům. Na druhou stranu, co je na světě důležitějšího, než radost ze života, která se mnohdy objeví právě při nalezení a určení si smyslu života.
Když k této myšlence budeme přistupovat zcela od základu, smysl každého organismu je přežít a množit se. Pokud jako živočichové chceme od života víc, musíme nutně fungovat jako celek, skupina. Inspiraci můžeme hledat u včel, vlků nebo třeba opic. Každý jednotlivec má svou roli, která je přirozeně prospěšná pro ostatní.
Myslím si, že jako společnost bychom se měli pozastavit nad tím, jestli by nebylo dobré zprimitivnět k všeobecnému dobru. Přijde mi, že dnešním lidem záleží jen na sobě samých. Na vlastním úspěchu a moci. Nebo je naopak okolnosti postupně přinutili boj o opravdový život vzdát a smířili se jen s pouhým přežíváním.
Nikdo netvrdí, že život je snadný, ale nikdy v minulosti se lidstvo nemělo tak dobře. Žijeme v blahobytu a všeho máme dostatek. Dnes můžeme dokázat prakticky cokoliv a my přesto myslíme jen na své vlastní uspokojení.
Když už spolu dokážeme komunikovat, tak máme neuvěřitelnou potřebu mít názor na vše a všechny kolem sebe, i když se nás nikdo na nic neptal. Tím narážím na poslední dění ve skupině, kde se ukazuje, jací dokážeme být hloupí a zlí. Rozumím až fanatickému nadšení do určitých věcí, ale dotyční by tuto energii měli vnímat jako dar a dávat ji tam, kde to má smysl. Určitě ne do představy toho, že vše ostatní, než co si myslím já, je špatně.
Pokora a úcta, o nic víc tě jako člena skupiny a součást tohoto krásného světa nežádám.
Já sám jsem nebyl jiný, než ti které teď vnímám jako ztracené duše. Proto mám pro ně pochopení a neodsuzuji je. Také jsem byl přesvědčený o tom, že jen to co si myslím já je to jediné správné. Kdo si myslel cokoliv jiného, neměl podle mého tehdejšího vnímání života právo být na této planetě. Byl jsem zahleděný sám do sebe a žil jsem si nespokojeně ve vlastním umělém vesmíru. Můj život určitě nebyl šťastný, ale stejně jsem na sebe byl hrdý za to, jaký jsem.
Když se ohlédnu do minulosti, stydím se za sebe. Ale právě bez té zabedněnosti bych nebyl tam, kde jsem teď. Na začátku spokojeného a cílevědomého života. Postupným osobnostním vývojem způsobeným nepříznivými životními okolnostmi si dovolím tvrdit, že jsem dosáhl klidu v mysli. Po mnoha letech nekonečného boje, kdy jsem bojoval sám se sebou, mohu dávat svoji energii do věcí, které mi dávají smysl. Které mám rád.
Přál bych toto objevení smyslu života každému, kdo stále hledá sám sebe - radost ze života. Já ho našel v naslouchání lidem, komunikaci s nimi a v pořádání akcí na méně využívaných místech pro začínající řidiče, jako jsem já sám.
Objev v sobě i ty věci, které tě dělají upřímně šťastným.
Když k této myšlence budeme přistupovat zcela od základu, smysl každého organismu je přežít a množit se. Pokud jako živočichové chceme od života víc, musíme nutně fungovat jako celek, skupina. Inspiraci můžeme hledat u včel, vlků nebo třeba opic. Každý jednotlivec má svou roli, která je přirozeně prospěšná pro ostatní.
Myslím si, že jako společnost bychom se měli pozastavit nad tím, jestli by nebylo dobré zprimitivnět k všeobecnému dobru. Přijde mi, že dnešním lidem záleží jen na sobě samých. Na vlastním úspěchu a moci. Nebo je naopak okolnosti postupně přinutili boj o opravdový život vzdát a smířili se jen s pouhým přežíváním.
Nikdo netvrdí, že život je snadný, ale nikdy v minulosti se lidstvo nemělo tak dobře. Žijeme v blahobytu a všeho máme dostatek. Dnes můžeme dokázat prakticky cokoliv a my přesto myslíme jen na své vlastní uspokojení.
Když už spolu dokážeme komunikovat, tak máme neuvěřitelnou potřebu mít názor na vše a všechny kolem sebe, i když se nás nikdo na nic neptal. Tím narážím na poslední dění ve skupině, kde se ukazuje, jací dokážeme být hloupí a zlí. Rozumím až fanatickému nadšení do určitých věcí, ale dotyční by tuto energii měli vnímat jako dar a dávat ji tam, kde to má smysl. Určitě ne do představy toho, že vše ostatní, než co si myslím já, je špatně.
Pokora a úcta, o nic víc tě jako člena skupiny a součást tohoto krásného světa nežádám.
Já sám jsem nebyl jiný, než ti které teď vnímám jako ztracené duše. Proto mám pro ně pochopení a neodsuzuji je. Také jsem byl přesvědčený o tom, že jen to co si myslím já je to jediné správné. Kdo si myslel cokoliv jiného, neměl podle mého tehdejšího vnímání života právo být na této planetě. Byl jsem zahleděný sám do sebe a žil jsem si nespokojeně ve vlastním umělém vesmíru. Můj život určitě nebyl šťastný, ale stejně jsem na sebe byl hrdý za to, jaký jsem.
Když se ohlédnu do minulosti, stydím se za sebe. Ale právě bez té zabedněnosti bych nebyl tam, kde jsem teď. Na začátku spokojeného a cílevědomého života. Postupným osobnostním vývojem způsobeným nepříznivými životními okolnostmi si dovolím tvrdit, že jsem dosáhl klidu v mysli. Po mnoha letech nekonečného boje, kdy jsem bojoval sám se sebou, mohu dávat svoji energii do věcí, které mi dávají smysl. Které mám rád.
Přál bych toto objevení smyslu života každému, kdo stále hledá sám sebe - radost ze života. Já ho našel v naslouchání lidem, komunikaci s nimi a v pořádání akcí na méně využívaných místech pro začínající řidiče, jako jsem já sám.
Objev v sobě i ty věci, které tě dělají upřímně šťastným.